V kopcích na Olomoucku se roztočí další vrtule
V kopcích na sever od Olomouce se pravděpodobně rozroste les větrných elektráren. Nepřehlédnutelný park mezi Horní Loděnicí a Lipinou a větrníky u Hraničných Petrovic zřejmě doplní soustava rozměrných stožárů s rotory připravovaná v Jívové a Moravském Berouně.
V Jívové již schválili změnu územního plánu, která otevřela větrníkům cestu, a v Moravském Berouně bude za dva týdny zastupitelstvo projednávat nabídku investora. V podpoře energie z větru nevidí obce nic špatného. Poukazují na to, že v okolní krajině už větrníky stojí, ale hlavně jsou nuceni se chovat ekonomicky. A profit z elektráren je slušný. „Proběhlo veřejné slyšení a veškeré připomínky k záměru byly vyřešeny. Zastupitelé v pondělí schválili potřebnou změnu územního plánu," uvedla starostka Jívové Milada Malíková. Pokud vše půjde podle představ investora, měl by podle starostky zahájit práce v příštím roce. Pět větrníků by se pak mělo roztočit v lokalitě směrem na Hraničné Petrovice, kde již technologie vyrábějící elektřinu z větru pracuje několik let.
Dalších osm větrníků by se mohlo vrtět u Moravského Berouna. „Lokalita je už určena. Směrem na Čabovou," uvedla starostka Zdenka Szukalská. „Známe finanční podmínky a 12. prosince bude spolupráci s firmou, která nás oslovila, schvalovat zastupitelstvo," sdělila s tím, že radnice poskytla lidem veškeré podklady, které zveřejnila na internetových stránkách.
V obcích nevidí ve výstavbě dalších elektráren nic špatného. Právě proto, že v okolní krajině už větrníky stojí, dokonce jedny z největších na Moravě. „Město v minulosti s podobným záměrem nesouhlasilo Proběhla anketa a lidé byli proti," vzpomínala starostka Moravského Berouna. „Dnes, když se rozhlédnete po okolí, máme větrné elektrárny téměř ze všech stran. Argument, že budou hyzdit krajinu, ten už bohužel padl," poznamenala. I kvůli tomu, že v oblasti už stojí desítka větrníků, nakonec neobstál nesouhlas šternberského odboru životního prostředí, který investici v Jívové nedal zelenou kvůli tomu, že výrazně naruší krajinu. Stanovisko změnil krajský úřad a souhlas podmínil tím, že stožáry s rotory nesmějí převyšovat větrníky, které už v lokalitě stojí. „O záměru v Moravském Berouně zatím nemáme informace. Jakmile budeme mít záměr na stole, budeme ho posuzovat velmi podrobně jednak z pohledu územního plánu kraje, ale zejména vliv záměru na krajinný ráz," reagoval vedoucí odboru životního prostředí šternberského městského úřadu Antonín Kostrůnek.
Proč se obce v někdejších Sudetech hrnou do podpory větrníků? Důvod je prostý – peníze. Městská kasa v Moravském Berouně by si polepšila každoročně o několik stovek tisíc a při spuštění větrného parku do ní spadnou další peníze. „Pro město je to finančně zajímavé. Proč nabídku nevyužít? Budeme mít finanční zdroj, který budeme moci využít například do infrastruktury," uvedla starostka Zdenka Szukalská. „Hlavně stát nás nutí, abychom se chovali ekonomicky. Nic jiného nám nezbývá," dodala starostka Jívové Milada Malíková. Horní Loděnice si spolupráci s vlastníkem jednoho z největších větrných parků na Moravě pochvaluje. Devět sto dvacet šest metrů vysokých elektráren přináší chudé obci statisíce ročně. „Nelitujeme. Máme peníze, které potřebujeme jako sůl. Kdyby chtěl přijít další investor, bránit se nebudeme," reagoval starosta Gustav Repaň. „Že se technologie v krajině nelíbí? Je to věc názoru. Já jsem přesvědčen, že v této lokalitě neznamená žádný negativní zásah," sdělil již dříve Olomouckému deníku.
Zdroj: Daniela Tauberová, Olomoucký deník