U Jívové se roztočí další dva větrníky
V Olomouckém deníku vyšla 28. 5. zpráva, informující o další budoucí výstavbě větrných elektráren nad Šternberkem. Vzhledem k tomu, že jsou Huzová i Arnoltice stále v hledáčku developerských firem, podnikajících v této oblasti, dovolili jsme si článek vypůjčit:
Mezi Jívovou a Hraničnými Petrovicemi vyrostou další větrné elektrárny. Pět. Odbor životního prostředí šternberského městského úřadu s větrníky nesouhlasil. Podle úředníků výrazně naruší krajinu.
Jeho nesouhlasné stanovisko změnil krajský úřad na souhlasné s tím, že stožáry s rotory nesmějí pohledově převyšovat větrníky, které už v lokalitě stojí. Odbor životního prostředí šternberského městského úřadu nedal investici zelenou: "Narušení krajinného rázu bylo natolik výrazné, že ho odbor životního prostředí nemohl akceptovat. Proto nesouhlasil,“ uvedl vedoucí odboru Antonín Kostrůnek.
Na podnět firmy zamítavé stanovisko přezkoumal krajský úřad. Dvakrát. Nejprve bylo vráceno šternberskému městskému úřadu k dopracování. Podruhé bylo stanovisko změněno, protože městský úřad nedoložil silné argumenty pro zamítnutí výstavby. Umožnili jsme žadateli postavit větrné elektrárny, ale za určitých podmínek. Musejí být menší. Maximální výška os rotoru jednotlivých elektráren nebude převyšovat nadmořskou výšku, ve které je osa rotoru stávající elektrárny,“ uvedla Eva Hasníková z krajského úřadu.
Zjednodušeně řečeno při pohledu z dálky musejí být stejně vysoké jako stávající větrníky u Hraničných Petrovic. Rovněž musejí být barevně začleněny do krajiny, nesmí mít na sobě reklamu a investor se musí postarat o výsadbu zeleně, která „vylepší“ pohled na technologii v krajině. Krajský úřad musel při posuzování dopadu investice na okolní krajinu přihlédnout i k tomu, že v této části Nízkého Jeseníku se už točí desítka větrných elektráren. U Jívové dvě. „Při rozhodování podobných případů nemohou vznikat nedůvodné rozdíly,“ vysvětlila Hasníková. Naznačila, že investor by v takovém případě „měření dvojím metrem“ s úspěchem napadl.
V Jívové a okolních obcích, kde místní hlasovali o dalších větrnících, se většina obyvatel vyslovila pro jejich realizaci. Jívová už začala pracovat na změně územního plánu, která by výstavbu moderní technologie umožnila. „Odvolání trvalo dva roky. Až nyní jsme mohli dát změnu územního plánu obce na stavební úřad. Bude se projednávat. Vše se odvíjí od schválení územního plánu. Předpokládáme však, že investor zahájí práce 2013,“ uvedla starostka Jívové Milada Malíková. Proč obec podporuje větrníky na hřbetu směrem k Hraničným Petrovicím? „Dvakrát jsme bezúspěšně žádali o dotace na zateplení školy. Větrné elektrárny nám ekonomicky pomůžou. Každoročně přinesou do obecního rozpočtu několik stovek tisíc. Potřebujeme vyřešit kanalizaci, opravy komunikací,“ reagovala starostka Malíková.
Zdroj: Daniela Tauberová, Olomoucký deník, 28. 5. 2011