Střet automobilu se zvěří /aktuální informace/
Praktické informace pro všechny, kdo se autem dopravují přes lesy a louky. Huzováci, zbystřete.
Střet automobilu se zvěří nejen v zimě
Podzim a zejména zima jsou roční období, kdy lesní a polní zvířata spí zimním spánkem nebo se na něj připravují, takže se zdánlivě snižuje riziko kontaktu s nimi na silnicích. Jenže se stačí trochu zamyslet, aby si každý uvědomil, že zimní spánek se ze zvířat žijících v naší krajině týká spíš těch menších, zatímco větší a při nehodách nebezpečnější druhy tráví zimu v bdělém stavu. Odborníci dokonce uvádějí, že pro zvířata jsou v zimním období velmi přitažlivé prosolené okraje vozovek, na kterých konzumují zbytky vegetace obohacené o sůl používanou pro údržbu vozovek.
Policie ČR v roce 2010 v kolonce „střet se zvěří a domácími zvířaty“ zaregistrovala 3525 dopravních nehod, což je 4,7 % ze všech dopravních nehod v roce 2010 a současně o 14 % více než v roce 2009. Jedna osoba byla při tomto typu nehody usmrcena. Zdá se, že lesní a polní fauna není hlavním viníkem nehodovosti na našich silnicích, kdo však někdy viděl následky srážky auta s nějakým zvířetem, jistě bude souhlasit, že před zimou není od věci připomenout si, jak se kontaktu se zvířaty vyhnout a jak se zachovat, pokud k němu přes všechnu snahu dojde.
Ve špatný čas na špatném místě
Kde a kdy nám hrozí nehoda se zvířetem nejčastěji? Mezi typická nebezpečná místa patří především rozhraní lesa a pole nebo louky a samozřejmě také průjezd lesními porosty. Zvýšenou pozornost by pak v řidiči měly vyvolat také nevysekané okraje silnic, kterými se zvíře může dostat nepozorováno až těsně k vozovce, takže řidič má jen minimum času na správnou reakci.
Z časového hlediska přináší největší riziko ranní úsvit a večerní soumrak, kdy je pohybová aktivita zvěře nejvyšší. Bez rizika ale není ani noc, kdy se zvěř nedokáže rychle orientovat v kuželích dopadajícího světla jedoucích vozidel. Odborníci upozorňují také na dobu po dešti, kdy zejména menší zvířata mohou vyhledávat na tmavém asfaltu teplejší místa, na kterých by rychleji oschla.
Vyhnout se nebo nevyhnout?
Vyhnout se všem rizikovým situacím místům a časům samozřejmě není možné, a tak by řidiči měli proti následkům případné srážky se zvířetem udělat aspoň základní opatření. Asi nebude pro nikoho překvapením, že tím hlavním a zároveň nejjednodušším opatřením je sundat v kritických časech na kritických místech nohu z plynu. Myslivci například jako účinnou prevenci doporučují rozsvítit přední světla do mlhy, která svítí hodně nízko a do stran. Ale pozor, podle pravidel provozu může řidič světla do mlhy použít pouze za mlhy, hustého deště, případně sněžení. Za jiných podmínek může být jejich použití sankcionováno.
Zabránit větší škodě či zranění však lze také správným jednáním v okamžiku, kdy už střetu se zvířetem – i přes všechna předchozí preventivní opatření – nelze zabránit. Pro milovníky zvířat je to sice nepříjemné, ale dobrou radou je, aby řidič střetu nebránil za každou cenu, ale podle konkrétní situace. Je jistě lepší narazit v nižší rychlosti do menšího zvířete, než se mu vyhnout a narazit např. do stromu, který neuhne, anebo spadnout ze srázu či mostu.
Rána a ticho
Když už k nehodě dojde, postup řidiče by se v zásadě neměl lišit od chování při jiném typu nehody. K větší nehodě po zavolání na číslo 158 přijede policie, sepíše protokol a také kontaktuje myslivce, kteří se postarají o odvoz a likvidaci sražené zvěře. Pokud ovšem na vozidle žádná škoda nevznikla, musí se o povolání myslivců postarat někdo z posádky vozidla. Rozhodně se nedoporučuje se zvěří manipulovat nebo se snažit laicky ukončit její utrpení. Ne každý totiž ví, jak na to, nemluvě o tom, že zvěř může být nakažená třeba vzteklinou. A pokud by někoho napadlo zvěř odvézt, měl by vědět, že takovéto jednání může být kvalifikováno podle závažnosti od přestupku až po trestný čin pytláctví.
Dodejme ještě, že se na tyto události nevztahuje povinné ručení a pojišťovny likvidují škodu na vozidle z havarijního pojištění.
Zdroj: ibesip.cz (https://www.ibesip.cz/1201_Stret-se-zveri)